Pátrání po rizicích očkování

To přece musí být jednoznačně prokázáno, že očkování je přínosné a bezpečné, když je to dokonce povinné. Ale čím více jsem pátral, tím méně mám v tomto jasno. Nakonec mi nezbylo, než vyjít z mých vlastních pocitů, z vlastní víry v život a moudrost přírody. A tak se řadím k odkladačům očkování, dokud se toto závažné nedorozumění nevysvětlí.

Věcné argumenty týkající se očkování bývají založeny na výzkumech, které vychází ze statistického zpracování dat. O statistice něco málo vím. Vím, že ze zkreslených nebo špatně pochopených dat na začátku se po zpracování dočkáme přesvědčivě vyhlížejících chybných závěrů, které lze dodatečně z neznalosti nebo záměrně zveličovat a odvozovat další nepravé důsledky. A při "statistickém zpracování lidského zdraví" je podle mě více než snadné; spíše nevyhnutelné; udělat chybu hned na začátku.

Očkování je technika, kterou vyvinul v naší kultuře vysoce vážený člověk - snad mikrobiolog, chemik, doktor. I přes vědecký rámec, popsané stohy papíru, vzdělání a vznešenost těchto lidí jsou to pořád jenom lidé. Člověk člověka z prachu v laboratoři nevytvoří. Nevěřím, že lze rozumem pojmout vše podstatné, co na člověku je. Přirozeně máme dáno my lidé být tvůrčí, ale zároveň nám nezbývá než být při zkoumání všeho pokorní. Naše poznání je vždy jen částečné. Když mu plně uvěříme, stává se klamem. Když naše poznání v plné míře prohlásíme za jediné správné pro všechny, dříve nebo později se dostaví nepříjemné důsledky. Pýcha předchází pád.

Není doktor jako doktor. A každá lékařská disciplína je také jiná. Například chirurgy obdivuji, ale pediatry lituji. Jsou pod tlakem z různých stran. Společnost jim svěřuje péči o to nejcennější. Pro farmaceutický průmysl jsou nepřímo koncovým nástrojem generujícím zisk.

Nešťastný je současný přístup k prevenci založený na strachu z nemocí a odevzdání odpovědnosti pediatrovi. Pediatr je náš partner a odborný poradce. Jedině však my rodiče jsme s dítětem nepřetržitě a nejlépe naše dítě známe. Nejlépe jej můžeme chránit vlastním způsobem života.

Očkování je nevratný zásah do organismu dítěte. A není to jen jednorázová záležitost. K lékaři se vracíte pro další a další dávky. Účinek se upevňuje, ale jaký? Může být vůbec pozitivní? Víte, co vše vakcína obsahuje, jakým způsobem se vyrábí a jakými mechanizmy v těle účinkuje? Uměle vytvořená látka má opakovaně vstupovat do těla a šálit něco tak komplexního jako je náš imunitní systém. Příroda s námi jistě počítá jako s tvory, kteří dokážou svou tvůrčí silou veliké věci, ale domnívám se, že tohle po nás nechtěla a dává to najevo.

Doktorka Judita Hofhanzlová, kterou jsem měl možnost poslouchat na debatě pořádané hnutím ROZALIO, mluvila o následcích očkování, se kterými se denně setkává ve své homeopatické praxi.  Je zarážející, že i komplikace vznikající bezprostředně po očkování náš klasický zdravotní systém ve velké většině neuznává a tím pádem ani neeviduje. Neznám přímo žádný z těchto příběhů, ale debaty o očkování se účastnili i lidé, kteří se s tímto ve svém blízkém okolí setkali. Proto vřele doporučuji každému ať navštíví některou z četných akcí hnutí ROZALIO.

Je na každém, jak si nakonec informace přebere. Mně to do sebe v širším kontextu zapadá. Domnívám se, že skutečné účinky očkování se všemi důsledky nelze poznat a je jen otázka času, kdy se povinný systém očkování pod tíhou zvídavých rodičů zbortí. A tak odkládáme vylepšování imunitního systému naší dcery skrze vakcíny na neurčito.

Další kapitolou je obhájit si své názory u pediatra. Nastudujete všechno možné, připravíte si otázky na pediatra a ten to odbude tím, že nemá tolik času a že přece jeho zkušenosti jsou někde jinde než ty vaše. "To, co děláte, je nezodpovědné". Odcházíte z ordinace se zklamáním. Ještě si za tím stojíte? Tak nějak to bylo u nás. Pokud už tedy jste ve své věci rozhodnuti, je dobré si své vyjádření připravit písemně a do hlubších debat se vůbec nepouštět. Nemusí a nemá to končit vyhlášením válečného stavu. Můžete se dále respektovat. Doktor si vaše písemné vyjádření může přečíst v klidu. Někdy totiž i sestřička může dělat dusno. Má tam u vás v papírech prázdnou kolonku.

Na závěr bych rád napsal stručně o nemocech, proti kterým se dnes povinně očkuje. Ale co je to nemoc? Snad příznak toho, že děláme něco špatně? Nebo určitá zkouška? Například o první prodělané horečce u miminka se uvádí, že je to důležitý vývojový mezník. Podobný význam se přisuzuje i dětským nemocem, projevujících se na kůži.


  • Záškrt - vážné bakteriální onemocnění, které se však u nás již dlouhá desetiletí nevyskytuje. Jeho průběh by měl být s dnešními prostředky dobře zvládnutelný (antibiotika, kortikoidy)
  • Tetanus - vážné riziko u hlubokých znečištěných poranění (vidlemi, šlápnutím na hřebík). U běžných oděrek je riziko mizivé. Bakterie se množí pouze v anaerobním prostředí. Při chirurgickém ošetření poranění dojde i na imunizaci vakcínou. Podpora homeopaticky.
  • Dávivý kašel (černý kašel) - bakteriální onemocnění, které se stále vyskytuje v populaci. U "neočkovance" je dobře rozpoznatelný a jeho průběh u dětí nebývá v dnešních životních podmínkách nebezpečný. Průběh lze dobře urychlit homeopaticky bez dalších léků.
  • Hemofilové nákazy typu B
  • Dětská přenosná obrna
  • Hepatitida typu B (žloutenka B)
  • Pneumokokové nákazy
  • Meningokové nákazy
  • Rotavirové nákazy
  • Spalničky
  • Příušnice
  • Zarděnky

Odkazy

  • Seriál článků o očkování na webu - Kauza očkování - Jan Vavrečka - čtivé a obsahově plné. Najdou se zde podrobné příspěvky o tématech jako záškrt, tetanus, dětská obrna, kolektivní imunita...
  • Kniha: Varovné signály očkování - Anna Strunecká
  • Knihy: Doba jedová 1, 2... - Anna Strunecká, Jiří Patočka
  • Homeopatická praxe: Judita Hofhanzlová
  • Publikace a přednášky: Ludmila Eleková
  • Přednášky: Margit Slimáková
  • Sdružení rodičů za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování ROZALIO - pořádá přednášky, besedy, setkání
  • Web: vakciny.net - Marek Petráš - bohatý zdroj informací vyznívající pro očkování