Energie

Rovnováha, harmonie, stavy které jsou samy o sobě nepostižitelné, ale ke kterým je dobré svou energii směřovat. Příroda dosahuje harmonie přirozeně avšak taky krutě, bez lidské kulturnosti, která nás z přírody vyděluje. A pak jsou tu pojmy dobro a zlo. Zná je vůbec příroda? Příroda zná energii, se kterou hospodaří se zázračnou nápaditostí.
Vystudoval jsem vysokou školu, ale lidé za katedrou mě nakonec nepřesvědčili, že bych tím dosáhl něčeho důležitého, že bych tím věděl více podstatného než jiný pokorně pozorující člověk. To podstatné je známo už tisíce let. Východní mudrcové to popisují jako energii ČCHI, která se diferencuje na JIN a JANG. V knize Radost z jídla jsem objevil srovnání, podle kterého lze podobné dělení spatřovat i v nám bližších pojmech. Jsou to tyto trojice:
JANG - ČCHI - JIN
minulost - přítomnost - budoucnost
víra - láska - naděje
Otec - Duch svatý - Syn
Minulost, víra v něco, co už tady je, ve svého otce, dostředivá teplá energie JANG.
Budoucnost, naděje v syna, odstředivá chladná energie JIN.
Přítomnost, nepostižitelný okamžik, láska, která nemá podmínek z minulosti, ani očekávání do budoucnosti, neboli prvotní energie ČCHI, duch svatý, přítomnost Boží.
A kde hledat dobro a zlo? Dobro je snad rovnováha, které lze docílit pohybem blízko středu. Zůstávat pouze v přítomnosti, absolutní lásce, není v životě možné. Podstatou existence je vydělení se z celku. Vyhledáváním extrémů však ztratíme přehled o tom, kde se střed - láska - nachází. Zlo tedy stojí na vzdálených koncích energie JIN a JANG.