Idea

Věřím, že existuje nadějná cesta, která vede od každého jednotlivého člověka, kterému v dnešní společnosti něco intuitivně chybí.

Možná jsme tu cestu zavrhli, protože byla v historii mnohokrát pokřivena a zneužita. Používaný jazyk se mezitím změnil a proto jsou pro nás dávné myšlenky zdánlivě nepřijatelné. Pochybujeme a to je dobře. Proč se ale bojíme pochybovat o mylném směřování naší dnešní společnosti? Nežijeme tak trochu v novodobé Společnosti nevolnosti?

Nevíme s určitostí, jak a proč náš svět vznikl. Věda bude dál stavět a vylepšovat své teorie. Zabývejme se aspoň chvíli tím, co máme na dosah.

Hned v několika starých civilizacích se v různých podobách vyskytlo tzv. Zlaté pravidlo. Jedna z jeho verzí zní: "Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi." Pro mne to znamená jednat s lidmi s úctou a láskou. Pozitivní hodnota lásky je snad těžko vyvratitelná.

Nebyl to jen Ježíš, který v minulosti šířil lásku jako svou nejvyšší hodnotu. Jeho příběh je nám asi nejbližší. Z mého pohledu je láska a Bůh různé vyjádření toho samého. Bůh nejspíš nebude osoba na obláčku. Je všudypřítomný. To, co nás od něj dělí, je naše nezdravé tělo a negativní myšlení. Bohu se nejvíce přiblížíme pozitivně laděným životem. Jestli je slovo Bůh dnes zapovězené a vyvrácené, slovo láska snad ještě ne.

Proč se na lásku nedívat třeba jako na energii? Energii, která se přeměňuje a koncentruje při kontaktu s živým okolím. Zná již věda všechny formy energie? Co když je láska energie, která může pomoci uzdravit lidskou společnost?

Není dobré pokládat člověka za pouhé zvíře v divoké smečce. Ponechme si prostor pro hledání něčeho víc.

Naše společnost má vážné problémy. Na čem stojí naše společné morální hodnoty?



Odkazy






  • Kniha: Společnost nevolnosti - Václav Bělohradský