Kompost z jarní louky

Nad zahradou máme sad. Od jara zde postupně kosou kosím, aby nám zde bylo příjemně a abych zde zvýšil rozmanitost rostlin. Minulé roky zde probíhalo kosení jednou ročně těžkou mechanizací. Posekanou trávu ale už nikdo nehrabal a louka se tak proměnila v džungli dužnatých bujně rostoucích bylin. Po dvou letech ručního kosení a hrabání se louka viditelně proměnila.

Ty minulé dva roky jsem většinu shrabané trávy kladl do kruhu pod ovocné stromy. Letos to zkouším trochu jinak. K zamyšlení vedoucímu ke změně mě přiměli slimáci. Většinu jarní trávy vozím na jednu hromadu - kompost.

Jarní tráva je plná vody a kompost není potřeba zavlažovat. Tlení začalo velmi brzy. Teploměrem jsem uvnitř hromady naměřil 65 °C. Rychle se zmenšoval objem hromady a tak jsem po pár dnech hromadu poprvé přehodil. Mezi tlející vrstvy jsem střídavě přidával čerstvě posekanou i trochu oschlou trávu, aby se hromada trochu provzdušnila. Pro proces tlení je důležitý přísun vzduchu. Na této hromadě končí i slimáci, které v průběhu jara sbírám na zahradě. Také zde téměř každodenně nosíme zbytky rostlinného původu z kuchyně. Po večerech pozoruji, jak z kompostu stoupají viditelné, lehce aromatické výpary.

S koncem května už nejspíš ukončím přidávání materiálu a založím hromadu novou. Pokračovat budu v občasném přehazování této jarní hromady. Po každém přehození hromadu pokryji jen tenkou vrstvou zaschlé trávy nebo trochou zeminy. Zatím jsem zeminu přidával jen ve stopovém množství. Minulý rok jsem to totiž se zeminou v kompostu přehnal a kompost zůstal chladný. V horkých letních dnech snad na zakrytí použiji i igelit nebo nějakou plachtu. Během července bych ale rád už hotový kompost uložil do pytle, aby se vyhnul snůžce slimáčích vajíček. Slimáci a plzáci v našich českých podmínkách údajně začínají klást vajíčka koncem července.